Jdi na obsah Jdi na menu
 


Údolí smutku

7. 3. 2007

Když v noci usínám, probouzí se mé děti.

Hlídají můj spánek a mlčí.

Když zavřu oči, vrtí se v rámech.

Klouzají po stojanu a padají z polic.

Když mě tím neprobudí, začnou si potichu říkat,

jak jsem zvrácená.

V tu chvíli vyskočí z obrazu slečna,

hladí mě černým pírkem pod očima,

aby se v nich zaleskla slza.

Potom mě odvádí do své krajiny.

Tak trávím noc co noc v Údolí smutku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

diky

(punk devce, 20. 2. 2008 23:23)

mocinky pomoct dekuju musis byt fajn

týýýýjóó

(tateta, 8. 3. 2007 14:46)

´tak to faktiš gratuluju a prosím-piš dál. Hodně dobrý.

:-)

(Manndarinne, 7. 3. 2007 16:00)

no ja preci:)dikes:)

hůůůůů :-))))

(hela, 7. 3. 2007 15:58)

kdo to napsal? Je to krásný