Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje nova postavicka

14. 6. 2008

Před světlem uniká,

ztemnělou Prahou běží,

zhasíná lampy na nábřeží.

Zeptej se proč

a řekne ti,

že hoří, jak zápalné oběti.

Potom obvykle sedává v baru.

Pije a tančí tam se všemi,

uléhá však sama a na zemi.

Zeptej se proč,

celá se rozechvěje

a rozpláče v pocitu beznaděje.

Usíná s ranním rozbřeskem,

když odraz světla do její kůže

jak do kypré hlíny zasadil bělostné růže.

Však navzdory jeho dobrotě,

v květech se rozlila její krev

a mysl ztratila se v temnotě.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář