Jdi na obsah Jdi na menu
 


HEH?! Fakt sem rikala ze se ho vzdam?!

19. 4. 2008

Původně jsem se chtěla hrozně moc učit, nikam nechodit a neutrácet.

Nevim co se stalo.

Přesto, že jsem se za tenhle ani předchozí (ani ten předpředchozí) týden nenamazala, pamatuju si všechno jenom tak lehce a s naprostou jistotou můžu říct, že stejně tak lehká je i moje peněženka.

Fakt je, že co si pamatuju, kulturně jsem se angažovala jenom ve čtvrtek. Budiž tento den důkazem toho, že kulturně neznamená společensky přijatelně. A vůbec k tomu není potřeba pít (poslední dobou se stále přesvědčuju, že pít neni potřeba vůbec).

Dopoledne jsem se se svými kamarádkami zúčastnila konference. Naše pokusy o kultivovanost selhaly po spatření samými dobrotami se prohýbajících stolů. Po tom co jsme se nacpaly takovým způsobem, že už se do prostoru mezi pupíkem a páteří nic nevměstnalo a po tom, co se moje dvě kamarádky neúspěšně pokusily to na záchodě všechno zvrátit, aby mohly ve své oblíbené činnosti pokračovat (já jsem se k této akci nepřipojila, protože mám takový pocit, že by mě pachuť zvratků od dalšího konzumování odradila), se jedna nejmenovaná rozhodla vyřešit situaci konstruktivně. Zabalila do ubrousků a nacpala do tašky "nenápadně" tolik jídla, kolik se mohlo vejít. Bohužel si pak všimla koláčků. Během jejího snažení nacpat je do tašky jí taška spadla a všechno se vysypalo. Cateringový tým pak za námi ustavičně chodil, nosil nám naše zabalené zásoby a neustále tvrdil, že proti tomu vpodstatě nic nemá.

Pár hodin nato jsme se bavily v drogerii focením se navzájem. Záměrem bylo udělat ze sebe co největší kurvu. K tomu nám posloužil stojan s rtěnkama a brýle. Když se nám po mnoha mnoha pokusech povedlo oč jsme celou dobu usilovaly, propadly jsme snaze zvěčnit se tak všechny najednou (s co nejhoršim výrazem). Příliš se nám to nedařilo, čehož si všimla paní prodavačka a nabídla se, že nás vyfotí. Výsledkem našeho snažení je tím pádem uplně obyčejná fotka, na který tři zmalovaná holky s brejlema řikaj "sýr" a držej se kolem ramen. Přesně to, co sme nechtěly.

Nakonec jsme zhlídly v Unijazzu "Nebe nad Berlínem" a s pocitem náramnýho uspokojení se odebraly domů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

jo a ...

(Manndarinne, 19. 4. 2008 23:28)

... jestli vám teď připadá, že sem fakt trapná, tak opravdu sem, hrozně mě to baví a měnit na tom nic nehodlám. Řekněme, že společenský konvence sou vytvořený uměle a přirozený je dělat to, co nám momentálně dělá radost. A přesně to dělám.