Jdi na obsah Jdi na menu
 


Důvěra

24. 8. 2007

Poznat svoje pocity tak dobře, abych se jich sama nebála.

Pojmenovat je.

Zapomenout na předsudky.

Všechny svoje pocity pojmout za družky svojí "naivní hlouposti", která mě má dovést k radosti.

Kdo občas nedůvěřuje prostě jenom proto, že důvěřovat chce i když k tomu snad nemá hmatatelnej důvod, ten se nedá zranit, ale taky nepozná radost a lásku. Tak svojí nedůvěrou zraňuje ostatní i sám sebe.

"Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

lepe receno...

(manndarinne, 24. 3. 2008 16:47)

kdo neni schopnej obcas duverovat proste jenom proto, ze duverovat chce, aniz by snad k tomu mel nejakej konkretni duvod...
Dik za pochvalu, ty pozitivni vibrace by se hodily...:)

nechce?

(Jany, 24. 3. 2008 13:55)

Hoj, trochu mi tady zamotala hlavu část kde se píše, že "důvěřovat chce i když k tomu snad nemá hmatatelnej důvod". Chce nebo nechce?
Jinak díky za inspirativní stránky, můžu Ti do údolí smutku poslat trochu světla v podobě pozitivních zvukových vibrací, jen vědět jak..? Třeba přes úschovnu?
J.

nejlepsi...

(Manndarinne, 25. 8. 2007 15:35)

je trochu nebezpecna a vzrusujici, casto ji nekdo zrani, ale kdyz jednou dojde naplneni tak to stoji za to:)

a víš jaká je nejlepší?

(tateta, 24. 8. 2007 23:41)

Nejlepší důvěra je ta slepá. Pak je totiž opravdová, ale zase nesvobodná. Hernajz,to je to složitý. Tak jak to je...je dobrá nebo ne?