Jdi na obsah Jdi na menu
 


česká exprese

30. 1. 2007

křičte ústa! předpoklady expresionismu
29. 11. 2006 - 04. 03. 2007

Výstava "KŘIČTE ÚSTA! Předpoklady expresionismu" nabízí zcela nový pohled na fenomén expresionismu, který byl v českém prostředí doposud spojován především s tvorbou členů umělecké skupiny Osma (1907-1908) a jejich generačních soukmenovců (Bohumil Kubišta, Emil Filla, Jan Zrzavý, Josef Váchal, Václav Špála ad.). Výstava upozorňuje na skutečnost, že již v řadě děl mladými umělci zavrhované starší generace (František Bílek, Jan Preisler, Antonín Slavíček, František Kupka, Ladislav Šaloun, Bohumil Kafka ad.) se objevovaly zárodky radikálně formulovaného expresivního uměleckého názoru, vyvěrajícího z široké škály napětí a disonancí, příznačných pro společenskou a kulturní situaci přelomu 19. a 20. století. Právě tyto zcela zřetelné rysy expresivity v podstatné části tvorby generace devadesátých let, ale i umělců starších, jako byl například Maxmilián Pirner či Hanuš Schwaiger, ukazují, že je třeba problém expresionistického umění a jeho kořenů v českém umění na přelomu 19. a 20. století znovu přehodnotit.

Zvětšit
Emil Filla, Kabaret, 1907,
olej na plátně
Výstava "KŘIČTE ÚSTA! Předpoklady expresionismu" přikračuje k této revizi především prostřednictvím otevření otázky týkající se původních motivací umělce, uchylujícího se v této době k expresivně exaltovanému výrazu. Příčiny této "vůle k expresi" zkoumá v souvislostech dobové napjaté společenské situace, proměňujícího se náhledu na svět, ovlivňovaného celou řadou vlivných filozofických, či uměleckoteoretických konceptů a promítajícího se do disharmonického vztahu vnitřně specificky utvářeného uměleckého individua ke světu, který je obklopoval, k vlastní tělesnosti a k emancipujícímu se já. Fakt, že tyto bouřlivé procesy ovlivňovaly již výraz uměleckých děl generace devadesátých let, že právě tato vrstva jejich tvorby vytvořila předpoklady pro formulování radikálního expresionistického stanoviska skupiny Osma, pak v rámci samotné instalace výstavy demonstruje přímá konfrontace děl obou generačních vrstev. Existence formálních a obsahových shod není divákovi vnucována ilustrativně a s přílišnou doslovností. Je ponecháno na každém, aby posoudil intenzitu expresivity "k výkřiku se otevírajících úst" mnohdy velmi různě orientovaných umělců.

Není záměrem výstavy vnutit expresionismu nové pevné kontury a použít jej jako uměleckohistorické škatulky čekající na své naplnění konkrétními jmény a uměleckými díly. Cílem celého projektu je zjistit, jak se nezřetelné kontury expresionismu rodily, které umělecké osobnosti a která díla vytvořily předpoklady k jejich načrtnutí.

Výstava vznikla ve spolupráci s Národní galerií v Praze a Moravskou galerií v Brně.
K výstavě vychází obsáhlý katalog, jehož autory jsou Petr Wittlich, Vojtěch Lahoda, Karel Srp a Marie Rakušanová.

umělci zastoupení na výstavě

Zvětšit
Jaroslav Panuška, Čarodějnice, 1901, olej
Zvětšit
Antonín Slavíček, Parný den, olej na plátně
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář