Jdi na obsah Jdi na menu
 


Expresionismus- jak zařadit určité dílo do určitého výtvarného směru

19. 2. 2007

KŘIČTE ÚSTA! PŘEDPOKLADY EXPRESIONISMU

 

   Křičte ústa! je výstava rozdělená do sedmi tematických celků.

  1. Dobové napětí a definování expresionistického názoru- zabývá se napětím v době na přelomu 19. a 20. století.

  2. Strhni závoj- tento název akcentuje  Shopenhauerovu vizi světa jako subjektivní představy, ztotožnění člověka s přírodou.

  3. Tíseň těla- filozofie Shopenhauera a Nietzscheho se výrazně prosazuje v konfliktu s vlastní tělesností. Možností pro překonání nástrah pudů bylo několik: víra (Fr. Bílek), mystika (Jos. Váchal) atd…

  4. K expresi směřující já- autoportréty

  5. Exprese napětí. Barva–tvar–exaltace- napětí vyjádřené spontánní malbou.

  6. Napětí v tématu- ženy- na jedné straně Salome, na druhé Bakchanále

  7. Forma-deformace-syntéza- dominantní postavení kuboexpresionistů

 

Vystupují tu umělci skupiny Osma, ale také tu najdeme díla Ant. Slavíčka, Alfonse Muchy, O. Lebedy, J. Panušky a dalších.

 

Tato výstava nám nabízí nový pohled na expresionismus.

   Když se podíváme na obrazy Pohled na Prahu od Ládví (Ant. Slavíček, 1908) a Za městem (Emil Filla, 1907), vidíme velmi podobný námět. Ve předu je krajina se spoustou zeleně kontrastující s městem za řekou (ne zrovna ideálním) zahaleným kouřem, s komíny. Slavíček tento námět zpracovává v realistických barvách, tvarech, ale přesto je velmi expresivní. Emil Filla do krajiny vepředu zasadil odpočívající dívku a město maloval v kombinaci červené a žluté barvy s černými obrysy. Toto dílo je nadsazené barevně i tvarově, přesto je ale zřejmé, že obě díla mají velmi podobný obsah.

   Díla Staroměstské náměstí (Ant. Slavíček) a Ženy na náměstí (B. Kubišta) mají opět podobný námět. Jsou jím lidé procházející se po náměstí. Kubišta ve svém díle vyjmul dvě postavy, dvě ženy, které nejdou, ale stojí, obě v černém, což kontrastuje s ostře barevným okolím. Toto dílo je barevně i tvarově nadsazené. Slavíčkovo dílo mi připadá jako výjev ze všedního dne na náměstí. Ve srovnání s dílem Kubišty mi nepřipadá tolik expresivní- nejde o nijak osobní výjev, ale zase má dynamiku, ti lidé nestojí, ale jdou. Obraz je malován uvolněněji.

 

   Každý umělecký směr je něčím charakteristický a vždy má určité prvky, které umělce kteří ho zastupují spojuje. Může jít spíš, nebo jen o formu (impresionismus, kubismus), nebo o obsah(symbolismus). Pokud je hlavním kritériem forma, potom bych díla do určitého směru zařadila pomocí formálních prvků, které jsou pro něj charakteristické. Složitější je zařadit díla, v nichž hraje hlavní roli obsah a forma není přesně definována. Potom je možné do takového směru zařadit i díla umělců jiných výtvarných směrů.

   Myslím si, že pro zařazování děl do expresionismu, jako výtvarného směru je třeba si uvědomit, jaká kritéria by měla díla splňovat. Barva a tvar jako autonomní vyjadřovací prvky, jimiž umělec formuje obsah díla bývají záměrně nadsazené za účelem umocnění výrazu. Tento rys budeme těžko hledat například v dílech postromantických (Max Pirner). To ovšem zdaleka neznamená, že by takovému obrazu chyběl výraz. Proto bych o takovém díle řekla, že je expresivní, nikoli však expresionistické. To ale vyplývá už z názvu výstavy (předpoklady expresionismu). Myslím, že expresivní je každé umělecké dílo, které má nějaký obsah. Některé více a některé méně. Na přelomu 19. a 20. století se ale doba změnila a umění přestává být řemeslem. Umělci začali tvořit s mnohem větší odvahou a potřebují se ve svých dílech vyjádřit tak, aby bylo zřejmé co svými díly chtějí říct. Problém je, že mezi expresionisty nenajdeme jednotnou formu a jak jsem se už zmínila, do jisté míry je expresivní každé dílo. Proto bych expresionismus vymezila dobou na přelomu 19. a 20. století. Zařadila bych tam díla, která mi připadají obsahově bohatá. Tady ale vzniká další problém. Je těžké rozpoznat, jak moc jsme se v našem osobním výkladu obsahu díla, který může být zkreslený i  přehnaný, odklonili od jeho pravého obsahu. Proto bych zařadila pouze díla těch umělců, kteří se za expresionisty pokládali a o ostatních bych řekla, že jsou expresivní,že mají předpoklady k expresionismu.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář